K Rokycanům cesta zlatá
Repertoárový sborník českých lidových písní s názvem K Rokycanům cesta zlatá je určen dětským zpěvákům, souborům, učitelům a žákům základních
a uměleckých škol nejen v Plzeňském kraji, zájemcům o dětský folklor a historické i současné způsoby jeho pedagogického a uměleckého využití.
V první části se autor věnuje problematice historických pramenů tradiční lidové písně na Plzeňsku, Chodsku a v jihozápadních Čechách, představuje
základní sbírky regionálního hudebního folkloru od první poloviny 19. do konce 20. století s přihlédnutím k jejich využití v práci dětských hudebních
a pěveckých souborů a v pedagogické praxi. Kromě toho vymezuje charakter a instrumentální doprovod převážně tanečních písní. V kapitolách nazvaných
Historie a perspektivy rozvoje dětských folklorních muzik a Dětské folklorní muziky v Plzeňském kraji autor poprvé v české etnomuzikologické literatuře
mapuje zdroje a podoby tohoto zvláštního fenoménu českého hudebního folklorismu od šedesátých let 20. století do současnosti. Rovněž přináší základní
informaci o historii scénické prezentace hudebního a tanečního folkloru na Rokycansku v souborech Rokytka, Rokytička, Rokytí, Sluníčko, Radeč a Hejhálek
a v jejich dudáckých muzikách. Zvlášť jsou pak shrnuty důvody vzniku a proměny rokycanské Soutěže ve zpěvu lidových písní, jejíž dvacáté výročí je v roce
2011 zároveň impulsem vzniku této publikace.
Druhá část sborníku přináší kritickou edici 75 lidových písní ve čtyřech oddílech, jež odpovídají věkovým kategoriím zmíněné pěvecké soutěže. Výběr sleduje především formální i obsahovou přiměřenost dětským interpretům, tematickou pestrost se zaměřením na hudební materiál Plzeňska, Chodska a jihozápadních Čech. Základní orientaci dále usnadňují rejstříky lokalit, textových i hudebních incipitů, srovnávací poznámky a katalogy historických pramenů.
Druhá část sborníku přináší kritickou edici 75 lidových písní ve čtyřech oddílech, jež odpovídají věkovým kategoriím zmíněné pěvecké soutěže. Výběr sleduje především formální i obsahovou přiměřenost dětským interpretům, tematickou pestrost se zaměřením na hudební materiál Plzeňska, Chodska a jihozápadních Čech. Základní orientaci dále usnadňují rejstříky lokalit, textových i hudebních incipitů, srovnávací poznámky a katalogy historických pramenů.
Objednávejte emailem (
) či přímo přes kontaktní formulář.
Plzeňsko v lidové písni
Druhý svazek monografie Plzeňsko v lidové písni svojí koncepcí navazuje na první díl vydaný
2011. Představuje lidovou hudební kulturu Plzeňska formou odborných studií a edice historických
zápisů hudebního folkloru 19. a 20. století. Důležitou součástí publikace je unikátní soubor historické
ikonografie z fondů regionálních i celostátních muzeí a archivů. Oproti prvnímu svazku došlo
k doplnění autorského týmu. Vedle Zdeňka Vejvody, který připravil kapitoly o hudebních nástrojích a
nástrojových sestavách, o lidovém tanci a tanečních a hudebních příležitostech, obohatily druhý díl
této práce texty Marty Ulrychové o dechovce a německé lidové písni na Plzeňsku či studie Jiřího
Traxlera o písňových druzích na pomezí lidovosti v repertoáru plzeňského venkova. Kapitola
věnovaná lidové písni, tanci a hudbě na jevišti je společným dílem Marty Ulrychové a Zdeňka
Vejvody.
Notová edice 334 písní svým pojetím rovněž odpovídá prvnímu svazku monografie Plzeňsko v lidové písni. Hlavním editorem antologie zůstává Zdeněk Vejvoda, na sestavení oddílu německých písní spolupracovali Marta Ulrychová a Hatto Zeidler. Zařazení písní z původně německých oblastí plzeňského regionu má v současné době především symbolickou hodnotu. Reprezentuje zájem nových generací obou národů o společnou historii, všední i sváteční život jejich předků. Zároveň je více než výmluvným dokladem společné lidové hudební kultury Čechů a Němců v jihozápadních Čechách.
Notová edice 334 písní svým pojetím rovněž odpovídá prvnímu svazku monografie Plzeňsko v lidové písni. Hlavním editorem antologie zůstává Zdeněk Vejvoda, na sestavení oddílu německých písní spolupracovali Marta Ulrychová a Hatto Zeidler. Zařazení písní z původně německých oblastí plzeňského regionu má v současné době především symbolickou hodnotu. Reprezentuje zájem nových generací obou národů o společnou historii, všední i sváteční život jejich předků. Zároveň je více než výmluvným dokladem společné lidové hudební kultury Čechů a Němců v jihozápadních Čechách.
Vybrané nahrávky písní naleznete ZDE.
Objednávejte emailem (
) či přímo přes kontaktní formulář.